15. srpna 1918 napadly Spojené státy Rusko...
Ruské velvyslanectví ve Washingtonu připomnělo na svém facebooku, stoleté výročí americké intervence na ruský Dálný Východ.Velvyslanectví RF připomnělo americkým „partnerům“ zvěrstva, kterých se dopustili na občanech Ruska.
link 15 srpna 1918, americké ministerstvo zahraničí oficiálně oznámilo přerušení diplomatických vztahů s Ruskem, a poté Američané přistáli ve Vladivostoku.
15. srpna 1918 začala americká invaze do Ruska a 1. dubna 1920 poslední americký voják opustil Sibiř.
Během 19-ti měsíčního pobytu v Rusku ztratili američtí uchvatitelé na Dálném východě 189 vojáků.
Američané nesou platformy s těmi, kteří byli zabiti při boji na Dálném východě, aby je mohli dopravit do Spojených států. (rok 1920):
linkJiž v prosinci 1917 Spojené státy, Velká Británie, Francie a jejich spojenci uspořádaly konferenci, na které bylo rozhodnuto o vymezení oblastí zájmů na území bývalé Ruské říše. Jinými slovy, „západní partneři“ plánovali rozdělit největší stát na planetě mezi sebou a zástupci „Bílého hnutí“ jim měli v tomto pomoci.
Kontakty byly zřízeny před invazí.
Během zahraniční intervence v letech 1918-1921 bylo Rusko rozděleno na zóny vlivu. Kdyby byly plány intervencionistů realizovány, ruská země by neexistovala v současných hranicích.
Období občanské války v Rusku bylo jediné v historii Ruska, kdy se Američanům podařilo roztahovat se na ruském území. Politický chaos v Rusku vytvořil mimořádně příhodné podmínky pro rozdělení země do sfér vlivu až po zavedení přímé kontroly nad nejzajímavějšími oblastmi v politicko-vojenské nebo ekonomické oblasti.
Murmansk byl pro Anglii velmi zajímavý – jako největší přístav v regionu. Vzhledem k tomu, že Anglie a Francie neměly v té době dostatečné síly k uskutečnění zásahu, obrátily se na Spojené Státy o pomoc.
Prezident Woodrow Wilson souhlasil s tím, že pomůže.
Jednou z amerických priorit v okupaci Dálného východu a východní Sibiře bylo zřízení kontroly nad transsibiřskou železnicí. Zavedení kontroly nad nejdůležitější železnicí bylo výhodné především pro Spojené Státy, protože umožnilo kontrolu přepravy zboží a přírodních zdrojů.
Americké vedení považovalo za nezbytné vytvořit z Ruské říše řadu nezávislých států.
Co se týče Ruska, plánovalo se ho rozdělit na Ukrajinu, velké Rusko (evropskou část země) a Sibiř.
Američané pěstovali myšlenku na vytvoření sibiřské republiky, která by samozřejmě byla pod plnou kontrolou Spojených Států. Americkou podporu získal admirál Kolčak, kterého v té době Západ prorokoval jako vůdce sibiřského státu.
Američtí intervencionisté využili „pozvání Bílých“ naplno. Vyvážejí dřevo, kožešiny a zlato z Dálného východu. Americké firmy získaly od „kolčakovské vlády“ povolení k obchodování výměnou za půjčky od Citibank a Garanti Trast.
V srpnu 1918 okupační síly Američanů, Britů a Francouzů obsadily Archangelsk, vyhlásily stanné právo na okupovaném území, zavedly vojenské soudy, během okupace vyvezly ze země zboží v hodnotě více než 950 milionů rublů ve zlatě.
Americký velvyslanec v Rusku, David Francis doslova trval na obsazení Dálného východu: „Trvám na nutnosti vzít pod naši kontrolu Vladivostok a Murmansk a Archangelsk dát Velké Británii a Francii“.
Senátor Poindexter, ve své výzvě k intervenci přímo řekl:
„Rusko se stalo jen zeměpisným pojmem, a ničím jiným už nikdy nebude. Síla jeho jednoty, organizace a schopnost obnovy navždy zmizela. Národ neexistuje“
Všichni si chtěli urvat kus masa z ruského medvěda.
Americké jednotky ničily místní obyvatelstvo. Více než 50 tisíc ruských občanů (více než 10% z celkového počtu obyvatel) bylo nahnáno do věznic v Archangelsku, Murmansku, Pečenge. Pouze v provinční věznici Archangelsk bylo zastřeleno 8 tisíc lidí, 1020 lidí zemřelo hladem, v důsledku nachlazení a epidemií.
S místním obyvatelstvem, kteří podporovali „Červené“ zacházeli brutálně.
Ruský Státní historický archiv Dálného východu disponuje mnoha dokumenty o páchaných zločinech – od uřezávání uší, nosu a dalších částí těl za živa, až po vypichování očí bajonetem.
Západní Evropa může nabídnout východním sousedům jen export revolucí a přípravu bratrských válek.
Jakýkoli zásah do záležitostí východních sousedů ze strany západní Evropy – to je vždy přípravná fáze pro další intervence, rozdělení zemí a rozdělení společnosti, pro hospodářské škrcení a zkázu, až v konečném důsledku úplné zničení země.
USA a západní Evropa nikdy neměly žádné jiné cíle. Historie nemůže být oklamána!
