Diskusné Fórum

„Stoj! Nělza!“ (stůj, nemůţe to být) křičí vousatý kozák s huňatého koníka svého na
dotěravého izvoštíka, který se někam cpe, kam policije nepouští. Izvoštík jako by neslyšel.
Kozák přetáhne ho knutem, aţ se ze zad zakouří: „Govorjat těbje! stoj!“ (praví se ti, stůj! ) ,
načeţ se izvoštík zastaví a rukou silná gesta prováděje, kozákovi rozličné pochybnosti a
námitky činí. Kozák, representant veliké vůle, nepřijímající ţádných návrhů, ani slova
neodpovídaje přeměří izvoštíka knutem přes napřaţenou ruku, a pak poposkočiv k předu,
vyloţí koni zapřaţenému nahájkou (knutem) to, čemu izvoštík rozuměti nechce, a odvrátí tak
celou povozku od té strany, kam se příjezd zapovídá."

"Všem tichým a pracovitým mnichům (

vtip

v Rusích jsou mnichové pracovití) a odšelcům, jenž v
samotě chválili Boha, modlili se za náš rod, a prací rukou svých, orajíce a sázejíce, vzdělávali
a zvelebovali zem Ruskou! - věčnaja pámět! atd."

Je potrebné si uvedomiť, že Havlíček bol sociálnym rebelom, a v Rusku vtedy vládol ešte feudalizmus... Z toho mu museli vstávať vlasy na hlave dupkom.

„Odišiel som do Ruska ako Slovan a vrátil som sa ako Čech. Je to krajina biedy, zmaru a chlastu; a rozsiahlych literárnych diel o zmaru, biede a chlaste.“

Karel Havlíček Borovský