Žumpa

Sergej Lavrov zaútočil na Londýnské kanceláře Domu Sion a odhalil na italské televizi, že Adolf Hitler měl židovskou krev, a že nejzuřivějšími antisemity jsou paradoxně Židé! A v každé rodině prý je nějaký Žid!

Lavrov odhalil tajemství války mezi ž a Ž! Přinášíme exkluzivně plný překlad rozhovoru Lavrova na italské televizi! 2. 5. 2022


Pokud někdo čekal, že v době eskalace války na Ukrajině bude odpálena vodíková bomba, tak měl pravdu. Jenom ale nevybouchla na Ukrajině, ale na italské televizi a postaral se o to ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Ten se totiž uprostřed svého zhruba 40-minutového vystoupení dostal až k prezidentu Zelenskému a k jeho kritice, že omlouval nacistické oddíly Azov pro americkou CNN slovy, že prostě ti hoši z Azovu jsou tací, jací jsou. A když se Zelenského někdo ptá na Azov, tak to omlouvá tím, že on je přece Žid a jako Žid by přece nějaké neonacisty netoleroval. A právě tady Sergej Lavrov odpálil bombu. Prohlásil totiž, že podle jeho informací měl Adolf Hitler židovskou krev, ale ta nemá s tím, kdo je zlý a dobrý nic společného. A doplnil to výrokem, že moudří Židé tvrdí, že nejzuřivějšími antisemity bývají právě Židé. Tím myslel především události v SSSR z dob Josifa Stalina, kdy tzv. čistky řídili vysoce postavení ruští chasidští Židé a odstraňovali jiné Židy, de facto své soukmenovce, a to hlavně z vedení podniků, závodů, továren, úřadů a ze všech rozhodovacích pozic. Ve skutečnosti ale nešlo o odstraňování Židů, ale o jejich výměnu. Byla to výměna Chasidů za Trockisty. Současná obrovská moc RŽK a Chasidské Rusi vychází právě z dob SSSR, kdy jejich konkurenti, tedy sionističtí Trockisté, byli po stalinských čistkách eliminováni. Celé video si určitě zhlédněte a pokud nemáte na video čas, tak tady je kompletní přepis.


Rozhovor Sergeje Lavrova na italské televizi


Otázka: Po vašem prohlášení o možnosti jaderné, třetí světové války si celý svět klade otázku: Je to reálné riziko?


Sergej Lavrov: Celým světem zřejmě myslíte západní média a politiky. Není to poprvé, co upozorňuji na to, jak obratně Západ překrucuje slova ruských představitelů. Ptali se mě na hrozby, které se nyní hromadí, jak reálná je třetí světová válka. Odpověděl jsem doslova takto: Rusko nikdy nepřestalo usilovat o dosažení dohod, které by zaručily, že nedojde k jaderné válce. Byli jsme to my, kdo v posledních letech vytrvale navrhoval svým americkým kolegům, aby zopakovali to, co udělali Gorbačov a Reagan v roce 1987: přijali prohlášení a potvrdili, že v jaderné válce nemůže být vítězů, a proto nesmí být nikdy rozpoutána. Trumpovu administrativu se nepodařilo přesvědčit, měla na toto téma své vlastní představy. Bidenova administrativa však s naším návrhem souhlasila. V červnu 2021 bylo na setkání ruského prezidenta Vladimira Putina a amerického prezidenta Josepha Bidena v Ženevě přijato prohlášení o nepřípustnosti jaderné války. Zdůrazňuji, že to byla naše iniciativa. V lednu letošního roku přijalo pět stálých členů Rady bezpečnosti OSN na nejvyšší úrovni, rovněž z naší iniciativy, podobnou dohodu: v ja-derné válce nemůže být vítězů. Nikdy se nesmí uvolnit. K dosažení tohoto cíle směřuje návrh prezidenta Putina na svolání summitu pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN. Podporují ji naši čínští kolegové, Francie. Spojené státy a Velká Británie, která je poslouchá na slovo, zatím tuto důležitou akci brzdí. Po těchto slovech jsem je vyzval, aby byli co nejopatrnější a nezveličovali existující rizika. Měl jsem na mysli prohlášení prezidenta V. A. Zelenského z února letošního roku, že Ukrajina udělala chybu, když se vzdala jaderných zbraní, a je nutné je znovu získat. Měl jsem na mysli také prohlášení polských představitelů o jejich připravenosti rozmístit americké jaderné zbraně na svém území. A mnoho dalších věcí. Z nějakého důvodu se západní masmédia neptala ani na prohlášení V. A. Zelenského, ani na prohlášení Polska. Stejně tak slova francouzského ministra zahraničí J. I. Le Driana. Najednou řekl: “Nesmíme zapomínat, že Francie má také jaderné zbraně. To je to, o čem jsem mluvil. Když překrucují a zkreslují to, co jsem řekl já a naši další mluvčí, nedělá to čest západní žurnalistice.


Otázka: Před několika dny ruský prezident Vladimir Putin řekl, že máte k dispozici “bezprecedentní zbraně”. Co tím myslí?


Sergej Lavrov: To je všem dobře známo. Před třemi lety prezident Vladimir Putin ve svém posledním projevu před ruským Federálním shromážděním představil nový vývoj. Především hypersonické. Jak upřímně a podrobně vysvětlil, zapojili jsme se do nich poté, co USA odstoupily od smlouvy o protiraketové obraně. Tehdejší prezident George W. Bush na otázku, proč trhají tento zásadní dokument, který do značné míry zajišťoval globální stabilitu, odpověděl ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, že od smlouvy odstupují, protože by to byl jejich systém protiraketové obrany, který není namířen proti Rusku. Obávají se Severní Koreje a Íránu a “vy si na oplátku dělejte, co chcete. Budou ji také považovat za necílenou proti USA. Byli jsme nuceni zapojit se do vývoje hypersonických zbraní, protože jsme dobře věděli, že americký systém protiraketové obrany nebude namířen proti Severní Koreji a Íránu, ale proti Ruské federaci a následně ČLR. Potřebovali jsme zbraně, které by zaručeně překonaly protiraketovou obranu. V opačném případě by země s protiraketovou obranou a útočnými zbraněmi mohla být v pokušení provést první úder v naději, že reakce bude potlačena systémy protiraketové obrany. Takto vznikly tyto zbraně. V odborném tisku jsou popsány velmi podrobně. Jejich existenci neskrýváme. Byli jsme dokonce připraveni jednat se Spojenými státy o tom, že smlouva o strategické stabilitě, která nahradí současnou smlouvu o omezení strategických zbraní, bude obsahovat i diskusi o těch nových systémech, které se objevily a které se ještě mohou objevit a stát se předmětem diskuse. Nyní Američané všechna jednání zastavili. Budeme se muset spolehnout sami na sebe.


Otázka: Během návštěvy generálního tajemníka OSN Guterrese v Kyjevě došlo k raketovým útokům. Co byste řekl západním médiím a prezidentu Zelenskému, kteří tyto rakety považují za provokaci proti OSN?


Sergej Lavrov: Neustále jsme varovali. Prezident Putin při oznámení zahájení speciální vojenské operace uvedl, že jejím cílem bude vojenská infrastruktura, která se nachází na Ukrajině a je využívána k potlačování civilistů na východě země a k vytváření hrozeb pro bezpečnost Ruské federace. Dobře vědí, že útočíme na vojenská zařízení, abychom ukrajinským radikálům a kyjevskému režimu odepřeli možnost získat posily v podobě zbraní a munice. Na druhou stranu jsem neslyšel prezidenta Zelenského říci ani slovo o situaci, která nemá nic společného s vojenským závodem (ať už se jmenuje jakkoli) nebo čímkoli jiným, co souvisí s vojenskou infrastrukturou. Mám na mysli nehorázné údery raketami Tochka-U, které byly v posledních týdnech vedeny proti centru Doněcku, civilnímu nádraží v Kramatorsku a řadě dalších lokalit, včetně Chersonu (právě předevčírem). Cílem těchto útoků je zjevně zastrašit civilní obyvatelstvo a zabránit obyvatelům těchto regionů, aby sami rozhodovali o svém osudu. Drtivá většina tamních obyvatel je unavena útlakem, který po celé roky zažívá od kyjevského režimu, jenž je stále více v rukou neonacistů, USA a jejich nejbližších spojenců. Ti, kteří se dostali k moci krvavým protiústavním pučem, zahájili válku proti vlastnímu národu, proti všemu ruskému, zakázali ruský jazyk, školství a média. Přijali zákony podporující nacistickou teorii a praxi. Varovali jsme. Všechna naše varování rozbila hradba ticha. Jak nyní chápeme, Západ v čele se Spojenými státy se již chystal všemožně vyhovět ukrajinským vůdcům (Porošenkovi a jeho nástupci V. A. Zelenskému) v jejich touze představovat hrozbu pro Rusko. Naše pravidelná varování z listopadu a prosince loňského roku o nutnosti zastavit bezohledné rozšiřování NATO na východ a dohodnout se na bezpečnostních zárukách, které by nezahrnovaly vstup nových zemí do vojensko-politického bloku, byla odmítnuta. Dokonce bych řekl, že jsme se nedočkali zrovna zdvořilé odpovědi: “nic vám do toho není”, “rozšíříme NATO, jak se nám zlíbí”, “nebudeme se vás ptát”. Zároveň ukrajinský režim shromáždil na linii dotyku s Donbasem přibližně 100 000 vojáků a v rozporu s minskými dohodami a příměřím dramaticky zintenzivnil ostřelování. Nemáme jinou možnost než tyto dvě republiky uznat, uzavřít s nimi smlouvu o vzájemné pomoci a na jejich žádost se za ně postavit proti militaristům a nacistům, kterým se na území dnešní Ukrajiny daří.


Otázka: To je vaše vize, ale V. A. Zelenski tvrdí pravý opak. Denacifikace podle něj nemá smysl. Je to Žid. Nacisté, “Azov” - je jich málo (několik tisíc). V.A. Zelenskij vyvrací vaše chápání toho, co se děje. Myslíte si, že Zelenskij je překážkou na cestě k míru?


Sergej Lavrov: O Wagnerovi jsme několikrát hovořili s těmi, kteří se o toto téma zajímají. “S. Lavrov: Wagner je soukromá vojenská společnost, která nemá žádné vazby na ruský stát. To jsme také vysvětlili našim francouzským kolegům, když znervózněli z toho, že se Wagner dohodl s malijskou vládou na poskytování bezpeč-nostních služeb. Můj vážený kolega J. I. Le Drian, stejně jako J. Borrell, mi v září 2021 přímo řekli, že Rusko nemá v Africe co dělat ani prostřednictvím státu, ani prostřednictvím soukromých vojens-kých společností, protože Afrika je zónou EU a Francie. Říkám téměř doslova to, co mi řekli. Vysvětlili také situaci v Libyi, kam tuto soukromou vojenskou společnost pozvaly úřady ve městě Tobruk, kde sídlí libyjský parlament. V Itálii jsou si libyjské reality dobře vědomi. Stejně jako v Mali i tam mají obchodní podmínky. Na Ukra-jině nic takového není, jen obrovské množství žoldáků ze západ- ních zemí. Myslím, že řeči o přítomnosti Wagnera na Ukrajině jsou způsobeny právě snahou odvést pozornost od toho, co dělají naši západní kolegové. Situace s patovou situací v závodě Azovstal v Mariupolu a úporná, až hysterická snaha V. A. Zelenského, jeho týmu a jeho západních patronů nechat všechny tyto lidi odvézt a poslat na Ukrajinu se vysvětluje tím, že je tam mnoho postav, které potvrdí přítomnost jak žoldáků, tak možná i aktivních důstojníků západ- ních armád na straně ukrajinských radikálů. Položil jste otázku: stojí odstranění vlivu několika desítek (dokonce tisíců) nacistů za ohrožení čtyřicetimilionové země? To není správná otázka. Jedná se o otázku, která se týká základních bezpečnostních zájmů Ruské federace. Mluvíme o tom už desítky let. Dávno před převratem se Západ postavil proti Ukrajině (to bylo před dvaceti lety) a začal jí v předvečer každých voleb říkat, že by se měla rozhodnout, s kým je: s Evropou, nebo s Ruskem. Pak začali podporovat iniciativy, které ukrajinské vedení prosazovalo, aby se co nejméně podobalo Ruské federaci. Zmínil jsem pronásledování ruského jazyka, ruských mé-dií, uzavření ruskojazyčných kanálů, zastavení prodeje jakýchkoli tiskovin v ruštině (jak ruských, tak vydávaných na Ukrajině), ruské pravoslavné církve, která je v našem státě a společnosti posvátnou institucí, přijímání zákonů na podporu nacistické teorie a praxe. Zákony nejsou přijímány pro několik desítek tisíc bojovníků radikálního praporu, ale pro celou zemi. Na západě Ukrajiny přestali slavit Den vítězství ve Velké vlastenecké válce. Stalo se to už dávno. Současné události s tím nemají nic společného. Začali ničit pomníky těch, kteří osvobodili Ukrajinu od fašistů, když začali slavit jako státní svátky dny těch, kteří Hitlera podporovali: Šucheviče, Bandery a dalších kolaborantů, bojovníků Waffen-SS. Jako státní svátek začali slavit den založení Ukrajinské povstalecké armády, která byla Norimberským tribunálem shledána vinnou ze spoluúčasti na nacistech. To vše se nestalo v posledních dvou nebo třech měsících. Vše začalo před mnoha lety. Ještě před státním převratem. Státní převrat se odehrál den poté, co se Francouzi a Poláci na úrovni svých ministrů zahraničí v únoru 2014 zaručili za mírové řešení této situace. Ráno poté, co opozice svrhla vládu, pronásledovala prezidenta a obsadila administrativní budovu, jsme se jich zeptali, proč nemohou využít své moci, vlivu a autority EU, aby přiměli opozici ke spolupráci. Dali nám několik neurčitých odpovědí: Janukovyč opustil Kyjev. Mnoho lidí opouštělo svá hlavní města. Ve stejném roce (2014) došlo k převratu v Jemenu. Hlavní město opustil také prezident A. Hádí. Pouze Janukovyč odjel do jiného města, zatímco Hádí uprchl do Saúdské Arábie. Od té doby až donedávna, po dlouhých osm let, celé pokrokové lidstvo v čele s našimi evropskými liberály požadovalo, aby se prezident A. Hádí vrátil jako legitimní vůdce Jemenu. Na Ukrajině však prezident odjel do jiného města a nic dalšího není třeba dělat. Všimli jsme si, že první prohlášení těch, kdo provedli převrat, se týkalo zrušení regionálního statusu ruského jazyka a výzvy k vyslání bojovníků ozbrojených skupin (rovněž ultraradikálních) k útoku na Nejvyšší radu Krymu. Takhle to všechno začalo. To je něco, co si teď nikdo nechce připomínat. EU byla ponížena hrdlořezy, kteří se v Kyjevě pučem chopili moci, stejně jako je nyní ponížena tím, že nedokázala prosadit rozhodnutí o vytvoření společenství srbských obcí v Kosovu. Se zprostředkováním EU se na tom Priština a Bělehrad v roce 2013 dohodly, EU však opět prokázala svou neschopnost.


Otázka:  Jakou roli podle vás nyní hraje Itálie?


Sergej Lavrov: Itálie je v čele těch, kteří nejenže přijímají protiruské sankce, ale také předkládají iniciativy ve všech směrech. Bylo to opravdu zvláštní, ale už jsme si zvykli, že Itálie může být taková. Myslel jsem si, že Itálie a Italové mají trochu jiný přístup ke své historii, ke spravedlnosti ve světě a dokážou rozlišit černou od bílé. Nechci se mýlit, ale v každém případě některé výroky politických představitelů, natož ty, které byly zveřejněny v tisku, překročily veškerou diplomatickou a politickou slušnost a daleko za hranici novinářské etiky.

Pokračovanie...

Dokončenie.

Otázka:  Co, nebo koho, máte na mysli, můžete se vyjádřit?

Sergej Lavrov: Naše velvyslanectví zaslalo příslušné materiály a dokonce podalo žalobu pro porušení italských zákonů. Nechci to teď rozebírat, nechci opakovat dotyčné nechutnosti. Alespoň si to nespojuji s Italy, ke kterým chovám ty nejvřelejší city.


Otázka: Promluvme si o roli USA. J. Biden nadále otevřeně podporuje ukrajinskou stranu, dodává peníze a zbraně, tvrdí, že existuje agresor a že Ukrajina je napadena.


Sergej Lavrov: V americkém a evropském tisku jsem četl mnoho o tom, co spojuje Bidenovu rodinu s Ukrajinou, takže taková pozornost z jeho strany k současné situaci není překvapivá. Ale kromě osobního zájmu nevylučuji, že jde o to, že Washington chápe neúspěch své dlouhodobé strategie udělat z Ukrajiny reálnou hrozbu pro Ruskou federaci, aby Ukrajina a Rusko nikdy nebyly spolu a nikdy neměly dobré vztahy. Zkrátka a dobře, tohle není J. Biden. Když se rozpadal Sovětský svaz, celá americká elita se řídila “svědectvím” Zbigniewa Brzezinského, který tvrdil, že Rusko bez Ukrajiny je jen regionální velmocí, o kterou nejde. Řídili se touto logikou, zásobovali Ukrajinu útočnými zbraněmi, podporovali její militarizaci s otevřeně protiruským zaměřením a zatahovali tuto zemi do desítek každoročních vojenských cvičení pod záštitou NATO. Mnohá cvičení se konala na ukrajinském území. Záminka těchto cvičení byla v 90 % případů protiruská. To, že Spojené státy nyní chtějí uskutečnit svůj “protiruský” projekt (jak se vyjádřil ruský prezident Vladimir Putin), vidíme také. Začaly se ozývat výroky “Rusko musí být poraženo”, “musíme porazit Rusko”, “Ukrajina musí vyhrát”, “Rusko musí prohrát”. Na Zelenského žádost jsme s jednáním souhlasili a začalo se rozvíjet. Na březnovém setkání vyjednavačů v Istanbulu byly na základě Zelenského veřejných prohlášení nastíněny některé obrysy dohod. Řekl, že Ukrajina je připravena být neutrální, neangažovanou a nejadernou zemí za předpokladu, že jí budou poskytnuty bezpečnostní záruky. Byli jsme připraveni na tomto základě pracovat s tím, že jak sami Ukrajinci navrhli, ve smlouvě bude uvedeno, že bezpečnostní záruky se nbudou vztahovat na Krym a Donbas. Ihned po tomto návrhu, který nám byl předán na papíře s podpisy, změnili své stanovisko. Nyní se snaží vyjednávat jiným způsobem. Chtějí především získat bezpečnostní záruky od Západu, ačkoli původně se na těchto zárukách měli dohodnout všichni společně, včetně Ruska. Když Zelenskij řekl, že je připraven na neutrální nezařazený status Ukrajiny, udělal vážný krok, který jsme uvítali. Jeho ministři a předseda ukrajinského parlamentu však následně prohlásili, že dostanou bezpečnostní záruky, ale že si zachovají cíl vstoupit do NATO (jak je uvedeno v jejich ústavě). Poté generální tajemník NATO Stoltenberg a Britové začali říkat, že pokud si Ukrajinci chtějí tento cíl udržet, mají na to právo. To je to, o čem to celé je. Nyní už se Američanům nevyrovná ani NATO. Poslední schůzky se nekonaly v rámci NATO (schůzka věnovaná podpoře Ukrajiny), ale prostě se sešly delegace, protože v NATO přece panuje shoda. A všechny problémy musí vyřešit rychle a jednostranně.





Otázka: Mohlo by být toto chování ovlivněno tím, co se stalo v Mariupolu a Buči? V obou případech mluvíte o inscenaci, insce- naci. Ale například před několika dny CNN ukázala video natočené dronem 13. března, na kterém je vidět, že v těchto ulicích jsou ruské vojenské jednotky s mrtvými těly. Mohlo to mít vliv na změnu přístupu? Co je na těchto válečných zločinech pravdy?


Sergej Lavrov: Pravda je jen jedna. 30. března letošního roku se ruští vojáci stáhli z Bucha. Druhý den, 31. března, starosta Bucha A. P. Fedoruk před televizními kamerami hlásil vítězství a prohlašoval, že se město vrátilo k normálnímu životu. Teprve o tři dny později se začaly objevovat fotografie s těmito mrtvolami. Nechci se ani pouštět do tohoto tématu, protože je to tak očividný podvrh, že to každý seriózní pozorovatel pochopí na první pohled. Nevím, co ovlivnilo USA. Když USA slavnostně a okázale prohlašují, že “tohle všechno” nelze tolerovat, nikdo si ani nevzpomene, jak se USA najednou rozhodly, že o deset tisíc kilometrů dál je ohrožena jejich bezpečnost: Irák, Afghánistán, Libye, Jugoslávie v roce 1999. Nikdo ani nepochybuje, že USA mají právo tyto vymyšlené, “ze vzduchu vymyšlené” hrozby (jako v Iráku, kde se ukázalo, že jde o naprostou fikci) neutralizovat, jak se jim zlíbí. Už léta varujeme, že jsou hrozbou na hranicích Ruské federace, je to “červená linie”, mluví se o tom už léta. Všichni “přikývli”. Ale oni věřili, jak jsem nyní přesvědčen, že svět by měl naslouchat pouze Spojeným státům. Protože NATO i celá Evropská unie se smířily s tím, že jejich “pánem” je Washington. A Washington se rozhodl, že svět musí být unipolární. Říkají to výslovně, pokud si přečtete například prohlášení jejich ministra financí.


Otázka: Před několika dny vaše ministerstvo zveřejnilo fotografii ze setkání vašeho předchůdce A. A. Gromyka s papežem Pavlem VI. Je to výzva Františkovi, aby sloužil jako prostředník?


Sergej Lavrov: Myslím, že to bylo jen další výročí schůzky. Na webových stránkách ruského ministerstva zahraničí a na sociálních sítích nyní zveřejňujeme obrázky, které se týkají událostí, jež se odehrály před 20-30-40 lety.


Otázka: Kdo může přinést mír? Existuje taková osoba, instituce nebo stát? Pokusili se o to prezidenti Turecka a Francie R. T. Erdogan a E. Macron a italský premiér M. Draghi. Kdo může zahájit mírový proces, aby se Rusko, Západ a  Ukrajina mohly dohodnout?


Sergej Lavrov: Dobrá otázka, ale velmi opožděná. Porošenko, který byl v roce 2014 zvolen pod heslem “Mír v Donbasu”, mohl všechny problémy vyřešit v míru. Pak rozpoutal válku. V.A. Zelenski to mohl vyřešit. I on se během volební kampaně prezentoval jako “prezident míru”. V prosinci 2019 v Paříži podepsal závazek realizovat minské dohody a přijmout zákon o zvláštním statusu Donbasu v rámci jednotné, územně celistvé Ukrajiny. Měl k tomu všechny předpoklady. Měl v rukou všechny “karty” a “trumfy”. Zelenskij se rozhodl veřejně a arogantně prohlásit, že minské dohody nikdy neprovede. Údajně by to znamenalo zhroucení ukrajinského lidu, státu. Všichni ti, kteří sepsali a schválili minské dohody v Radě bezpečnosti OSN, mlčeli. Říkali: “Když to nechtějí dělat, ať to nedělají, ale Rusko to dělá. Ten by mohl přinést mír. Nyní by V. A. Zelenskij mohl také přinést mír, pokud přestane vydávat zločinné rozkazy svým neonacistickým praporům, přiměje je, aby nechali odejít všechny civilisty a přestali klást odpor.


Otázka:  Chcete, aby se Zelenskij vzdal? Je to podmínka míru?


Sergej Lavrov: Nepožadujeme, aby se vzdal. Žádáme, aby vydal rozkaz k propuštění všech civilistů a zastavení odporu. Naším cílem není změna režimu na Ukrajině. Jedná se o americkou specialitu. Dělají to po celém světě. Chceme zajistit bezpečnost obyvatel východní Ukrajiny, aby nebyli ohroženi militarizací nebo nacifikací této země a aby z území Ukrajiny nebyla ohrožena bezpečnost Ruské federace.


Otázka: Itálie se obává, že Rusko přeruší dodávky plynu. Co se děje?


Sergej Lavrov: Děje se jednoduchá věc, o které kritici našich kroků, všichni ti, kteří nás v posledních dnech odsuzují, z nějakého důvodu nechtějí mluvit. Ukradli nám peníze! Více než 300 miliard EUR nám ukradli. Většina peněz byla získána za dodávky plynu a ropy. Bylo to možné, protože PJSC Gazprom byl nucen držet peníze na svých účtech v západních bankách (podle vašich pravidel). Chtěli “potrestat” Rusko - ukradli nám peníze! Nyní nám nabízejí, abychom pokračovali v obchodování jako dosud a peníze nechali ležet u nich. Až ji budou chtít, zase si ji strčí do kapsy. To je důvod.


Z nějakého důvodu o tom nikdo nemluví. Kde je poctivá žurnalistika? Nyní jsme navrhli, aby se dodávky nepovažovaly za zaplacené, když do Gazprombank dorazí eura nebo dolary, ale až když jsou převedeny na rubly, které nelze ukrást. To je celý příběh. Naši partneři jsou si toho dobře vědomi. Důležité je, že pro kupující se nic nemění. Stále platí v eurech a dolarech částky uvedené ve smlouvě. Poté dojde ke konverzi. Nemáme právo před vlastními lidmi dovolit Západu, aby pokračoval ve svých zlodějských zvycích.


Otázka: Na Západě existuje mnoho hypotéz o zdravotním stavu ruského prezidenta Vladimira Putina.


Sergej Lavrov: Zeptejte se zahraničních lídrů, kteří v poslední době hovořili s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, včetně generál-ního tajemníka OSN Guterrese. Myslím, že pochopíte, o čem mluví.


Otázka: Blíží se 9. květen. Oslavujete osvobození od nacismu v roce 1945. V Moskvě se koná přehlídka. Co se do té doby stane? Blíží se konec “války”?


 Sergej Lavrov: V Sovětském svazu byla tradice udělat na nějaký svátek něco velkého a hlasitého. Naše akce na Ukrajině se soustředí výhradně na úkoly, které jsem zmínil. Byly vyhlášeny ruským prezidentem Vladimirem Putinem - na ochranu a zajištění bezpečnosti civilistů a nepřítomnosti pro ně a Ruskou federaci na území Ukrajiny jakýchkoli hrozeb spojených s útočnými zbraněmi a nacifikací, které se Západ snaží aktivně bagatelizovat. Sledoval jsem reportáže na NBC a četl americký časopis National Interest. Začínají se tam objevovat seriózní články, které varují a varují před koketováním s nacisty jako v letech 1935-1938.


Otázka:  Skončí konflikt do 9. května? Jaká může být naděje?


Sergej Lavrov: Naše armáda nebude uměle přizpůsobovat své akce žádnému datu, včetně Dne vítězství. Slavnostně oslavíme 9. květen, jako vždy. Budeme vzpomínat na ty, kteří padli za osvobození Ruska a dalších republik bývalého Sovětského svazu a za osvobození Evropy od nacistického moru. Tempo operace na Ukra-jině závisí především na potřebě minimalizovat případná rizika pro civilní obyvatelstvo a ruské vojáky.


Překlad pro AERONET.NEWS: -VK-

A útok sa vydaril? Zaútočil po mori? Zo zeme? Zo vzduchu?

(3) Peter67,
nebodaj si pozabudov, že v písme svätom je napísanô - všetko má svoj čas...?
A aj tento sa onedlho naplní na mori, na zemi i vo vzduchu...!