pre správne fungovanie tejto stránky, potrebujem používať cookies...
hoď ma hore
none

Lipka diskusné fórum

nový "Jeruzalem"

sk | en | aA
ak chceš diskutovať, musíš sa... registrovať
ak si zabudol heslo... resetovať heslo

informácia dňa :

tu sa nachádzaš : 

hlavná stránka  /  rôzne  /  téma

Čínsky 11. týždeň 2022

príspevkov
2
zobrazení
493
unikátne
126
tému vytvoril(a) 22.3.2022 16:32 Kasafran
1
22.03.2022, 16:32
Čínský týden - 9. (11.týden 2022)

Růst ruského exportu, vojenská pachuť ze setkání Si Ťin-pchinga s Bidenem, havárie letadla v Jižní Číně...
Nikolaj Vavilov.

O aktuální situaci v rusko-čínském obchodu…
V médiích se v poslední době objevují informace o údajném tlaku Číny na ceny dovážených ruských energonosičů, s ohledem na hrozby Západu uzavřením svých trhů pro ruské energonosiče.
Pokud jde o ruský plyn, cena jeho prodejů stoupla v prvních dvou měsících roku, podle údajů čínské celní správy, objemem tržeb skoro půl miliardy usd se Rusko dostalo na druhé místo mezi dodavateli potrubního plynu hned za Turkmenií. Nejsem expertem v plynové oblasti, nicméně, podle mých údajů, dosáhl plynovod „Síla Sibiře“ plné kontrahované kapacity už koncem minulého roku a měl by z toho plynout skoro trojnásobný nárůst ceny, která nyní dosahuje kolem 300 dolarů za tisíc kubíků. Tvorba cen ve vztahu s Čínou je u nás jiná z toho důvodu, že do ČLR jde z Ruska už čisté palivo, bez separovaných frakcí, jež se v nově zbudovaných petrochemických podnicích na Dálném východě zpracovávají na další důležité produkty, z čehož vyplývá nižší cena oproti „mastnému“ plynu – ale i ta významně stoupla. Skutečnost se ale ukáže teprve z kvartální zprávy Gazpromu. Nicméně nikdo nepřerušuje obchod, ten prudce roste, třebaže obtíže jsou – především kvůli nestabilnímu kurzu dolaru. Čínští dodavatelé proto nechtějí dodávat zboží za zálohou platbu, ale až po 100% platbě předem. Proto se část zboží do Ruska neodesílá, nicméně je předpoklad stabilizace.

"Nedostatečně nepřátelský tón“. Co od Si Ťin-pchinga neměli očekávat…
Americký list Politico: Rozhovor Bidena a Si Ťin-pchinga ukázal, že mezi USA a Čínou dochází k třenicím. Americkému prezidentovi se nepodařilo přesvědčit čínského prezidenta, aby využil svého vlivu k ukončení ruské vojenské operace na Ukrajině.

"Telefonát vyvolal nepřímou kritiku se strany Si Ťin-pchinga za údajnou roli USA v prohlubování krize a údajné vměšování USA do tchajwanského kontextu, jakož i podráždění nad hrozbami Spojených států, že na Čínu uvalí sankce, pokud poskytne Rusku pomoc v souvislosti s vojenskou akcí a takové podráždění naznačuje, že vedoucí představitelé vyčerpali zbytky dobré vůle, která byla k dispozici po jejich listopadovém virtuálním setkání." – napsal TASS

Pravděpodobně se tak "potvrdí kurz Bidenovy administrativy vůči Číně, který je založen na mobilizaci spojenců proti jejímu vlivu v indo-pacifickém regionu i mimo něj" - usuzuje TASS.

Mnozí čekají na kroky a prohlášení Číny po včerejším jednání Si Ťin-pchinga s Bidenem - jaká bude reakce Číny na výhrůžky, které USA vyslovily, ale nezveřejnily, a tyto reakce následovaly: jednak setkání čínského velvyslance v Rusku s náměstkem ruského ministra obrany Fominem z iniciativy čínské strany, jednak prohlášení čínského zástupce v OSN Dai Bina, který požadoval, aby USA uznaly porušování lidských práv ve své zemi. "Pravda jistě dá Spojeným státům a jejich slepým následovníkům pořádnou facku," řekl diplomat a poukázal na to, že USA vědí o genocidě nejlépe.

Rétorika a činy čínské zahraniční politiky přinejmenším ukazují pevnost čínského postoje, i když v něm lze spatřovat i demonstrativní podporu Ruska.

Z určitého okruhu takzvaných "expertů" je velmi časté slyšet, že tón čínské strany při jednáních se Spojenými státy byl smířlivý a že Číňané opustí svou strategii podpory Ruska. Zdůrazňují také, že Si Ťin-pching vedl rozhovory svým obvyklým klidným způsobem a že tón čínské diplomacie byl zcela klidný.

Zaprvé, každý, kdo delší dobu sleduje chování čínské strany, si mohl všimnout, že se vždy a všude drží mírové politiky. A nezáleží na tom, o jaký konflikt se jedná - Čína každé své prohlášení začíná nabídkou dialogu k řešení konfliktů. Je totiž velmi výhodné být mírotvorcem, který vede k míru a stabilitě. A právě to charakterizuje celkový styl Číny již dlouhou dobu.

Kromě toho Si Ťin-pching navíc nikdy nepoužije ostré nepřátelské výrazy v otevřené rétorice, než dojde na otevřenou válku. Je totiž dost naivní věřit, že všechna diplomatická prohlášení odrážejí skutečný postoj vlády.

Další. V situaci hospodářské krize a pandemie nemůže Si Ťin-pching jako představitel celého čínského obyvatelstva, nejen svého vojenského a politického uskupení, vést vůči USA bojovnou rétoriku a zcela ignorovat případné sankce, které by mohly být uvaleny na čínský exportní sektor nebo podniky, které jsou kótovány na americké burze, ale ve skutečnosti je řídí čínští podnikatelé. A to je obrovské odvětví čínské ekonomiky, do kterého je zapojeno velké množství lidí. A proto Si Ťin-pching nemůže otevřeně vyvolat, americké sankce.
Protože pak by ho jeho vlastní političtí odpůrci, zastánci proamerického kurzu, obvinili, že vyvolal hospodářskou krizi v Číně tím, že na čínskou ekonomiku uvalil sankce kvůli Ukrajině. To je nepřijatelné zejména před budoucím, 20. sjezdem KS ČLR, kde se bude ucházet o znovuzvolení.

Si Ťin-pching se tedy nemůže projevit jako někdo, kdo otevřeně podkopává čínsko-americké vztahy. A je dost zvláštní něco takového od něj očekávat. Je třeba se dívat na fakta a činy, nikoli na květnaté diplomatické projevy.

Skutečným cílem USA na Ukrajině je přinášet zisky svému vojensko-průmyslovému komplexu.
20220320
"USA a jejich spojenci z NATO dodávají zbraně na Ukrajinu, aby zabránily příliš rychlému ukončení války a maximalizovaly zisky svých vojensko-průmyslových gigantů," napsal čínský státní deník Global Times. Současně s tím vydal informaci o údajné ruské žádosti o dodávky výzbroje a válečného materiálu z Číny.

Jak upozornil vojenský publicista Song Zhong-ping, západní země se tímto způsobem snaží obvinit Čínu z dodávek zbraní Rusku, aby ohrozila svou neutralitu v konfliktu. "Čína v současném rusko-ukrajinském konfliktu zaujala neutralitu, takže poskytnutí vojenské pomoci jedné ze stran by bylo v rozporu s čínskou zahraniční politikou a národními zájmy."
Podle Song Zhong-pinga není třeba, aby Čína poskytovala Rusku pomoc.
"Ruská vojenská operace na Ukrajině není rozsáhlou válkou, kterou by si Ruská federace nemohla dovolit vést sama. Podle toho, co jsme zatím viděli, může ruský vojensko-průmyslový komplex poskytnout ruské armádě vše, co potřebuje," řekl expert. "Kromě toho Rusko stále dodává zbraně svým partnerům, tak proč by potřebovalo vojenské dodávky od jiných?" - poznamenal Sun Zhong-ping.

Vzhledem k výrazným rozdílům ve zbraňových systémech používaných ruskými ozbrojenými silami a Čínskou lidovou osvobozeneckou armádou by přímé dodávky zbraní byly iracionální. "Čínské zbraně se liší od ruských, takže nákup čínských zbraní Ruskem pro již probíhající operaci na Ukrajině by nebyl moudrým rozhodnutím.
Výcvik ruských vojáků v používání těchto zbraní by zabral čas, takže dovoz zahraničních zbraní by nepomohl řešit případný akutní nedostatek na bojišti," uvedl expert.

Letecké neštěstí v jižní Číně
20220321
Letadlo Boeing 737 společnosti China Eastern Airlines se 133 cestujícími na palubě se zřítilo nedaleko města Wuzhou v autonomní oblasti Guangxi Zhuang na jihu Číny. Nehoda způsobila lesní požár. O obětech nejsou žádné informace.
Havárie letadla v jižní Číně je bezprecedentní událostí v čínském civilním letectví za posledních několik desetiletí. Osobní doprava v zemi se vyznačuje vysokou mírou bezpečnosti. Incident nepochybně vyvolá širokou reakci veřejnosti.
Civilní letectví, které se již tak potýkalo s rozsáhlými problémy v důsledku pandemických omezení, dostalo vážnou ránu. Akcie společnosti China Eastern Airlines, jedné z největších čínských leteckých společností, klesly během několika minut po zprávě o havárii o 6 %. Největší letecká společnost Hainan Airlines již dříve zkrachovala kvůli tíživé situaci v tomto odvětví.
Mezi letecké nehody za posledních 20 let patří havárie Boeingu 767 v Pusanu v roce 2002, který letěl z Pekingu a při přiblížení narazil do hory, přičemž zahynulo 129 lidí. V roce 2014 zmizel nad Jihočínským mořem Boeing 777 letu MH370 s 239 lidmi na palubě a byla potvrzena jeho havárie.

odkaz
odkaz

Překlad: st.hroch
2

1. Kasafran 22.03.2022, 16:32

Čínský týden - 9. (11.týden 2022) Růst ruského exportu, vojenská pachuť ze setkání Si Ťin-pchinga s Bidenem, havárie letadla v Jižní Číně... Nikolaj Vavilov. O aktuální situaci v rusko-čínském obchodu… V médiích se v poslední době objevují informace o údajném tlaku Číny na ceny dovážených ruských energonosičů, s ohledem na hrozby Západu uzavřením svých trhů pro ruské energonosiče. Pokud jde o ruský plyn, cena jeho prodejů stoupla v prvních dvou měsících roku, podle údajů čínské celní správy, o...

22.03.2022, 16:35
Škoda čítať. Ani slovo o sionfašizme, o talmude.
none
vytvoril dzI/O 2015 - 2024 veľkosť : 71 732 B vygenerované za : 0.349 s táto stránka musí používať koláčiky, aby mohla fungovať... témy zobrazené : 21 883 498 x jedinečné zobrazenia : 2 535 218 x ip adresa : 44.200.49.193

podpora

stránka má príjem jedine od dobrovoľných podporovateľov

za mesiac 2024 / 3, podporovatelia na reklame naklikali 3,82 € (34 klikov), z toho dnes 0,06 € (0 klikov), ďakujem...

prosím, podpor stvoriteľa
prevodom na účet
SK41 1100 0000 0026 1872 7972
SWIFT: TATRSKBX
názov účtu:
Dziak Maroš, Ing.
banka:
Tatra banka, a.s.
Hodžovo námestie 3
811 06 Bratislava 1
none
cez PayPal
cez Viamo
none
cez Donater
none
poštou
Ing. Maroš Dziak
Budovateľská 67
075 01 Trebišov
Slovensko, EÚ
a teraz pozri, kto prispel